Blog
Rozhovor s MarkyP a PIFem 27.01.2025
Vyzpovídali jsme Markyho s PIFem, taky ku příležitosti jejich vystoupení v Roxy.
Vznik a fungovaní jackin.cz
MarkyP: To se stane, když se dva setkají a stanou se přáteli. A tak to i funguje. Spojila nás hudba, kterou oba bereme jako součást myšlení, života a je pro nás zdrojem energie i chuti dělat věci pro komunitu po svém.
PIF: Tehda jsem byl trochu unavenej z míchání klasického housu a objevil jsem jackin house a ten mě bavil. Měl jsem chuť s tím seznámit lidi a taky vytvořit komunitu lidí, kteří mají rádi, podle nás, ten nejlepší housík
První hraní
PIF: Byl to rok 2005 a bylo to vzrušující, protože můj kamarád Jirka Javorský dělal v jednom ostravském rádiu každou sobotu správnou taneční párty a míchali tam skvělý housík. Pro mě to byl zdroj kvalitní hudby, kterou jsem si ještě nahrával na kazety a Jirka věděl, že se vyznám, protože jsem jeho pořad poslouchal. O DJingu jsem toho ale moc nevěděl skoro nic, ale zápal tam byl. Jednoho dne mi Jirka říká, přijeď, budeš hrát. Prostě takové hození do vody. Na ten večer asi nikdy nezapomenu, nejenom proto, že jsem vůbec neuměl míchat tracky, ale hlavně kvůli lidem, na Stodolní jsme měli plný klub a skvělou atmosféru lidí kteří nás pomalu upláceli abychom hráli dál…
MarkyP: Tehdy jsem ještě neměl OP, žádný fous ani pořádný bag na nosiče. Na těch úplně prvních večírcích jsem hudbu tahal v krabici od bot (baskeťácká 46tka.)). Na stage jsem vlezl plný chtíče a odhodlání bavit lidi hudbou. Pod rukou a ušima mi prošly různé žánry, ale house na mě fungoval a funguje nejvíc. Vzpomínám na první song, který to vše nakopnul: Wubble-U – Petal.
Inspirace
MarkyP: První byl zmíněný Petal, ale nejvýraznější boom do začátku přinesl Fatboy Slim se svým samplingem a výraznou libozvučností plnou energie. Bavíme se jestě o začátcích, kdy jsem vlastně nevěděl, jak to v klubech funguje. Vše se měnilo s návštěvami Roxy, kdy jsme v partě Vibrovali, Shakovali i Climaxovali. Ranní cesty vlakem zpátky pod Říp byly totálně rozvášněné – vždy se totiž řešilo „Ten jeho kufr s deskama chci! nebo „Její nbook prostě potřebuju!“ .)) Inspirace ovšem přicházela a stále přichází téměř všude. Takhle z patra okamžitě vidím, jak mě baví um a selekce Bryana Jones, který přijel se svým projektem Golf Clap do Pekelnýho baru. Pak se zase vidím jak poslouchám novinky, dělám si seznam, ten seznam zkracuji podle možností a nakonec objednávám TOP desky a v ten moment nevnímám jména autorů či skladeb, jen jistotu co bude dál. Ale nejvíc inspirace zažívám před i na mejdanu a to hlavně díky soustředění, které je vázané na přítomnost, atmosféru i prožitek.
PIF: Pro mě je to tak trochu duchovní cesta zpět ke kořenům housu jak vznikal v Chicagu po roce 1979. Tehda lidi pálili disco desky v Chicagu, protože už byli diskem unavení. Tu díru pomohl zaplnit i elektronický pokrok, takže samplery a synthy už byly dostupnější a lidi mohli vzít třeba to staré disko a úplně to předělat aby to více šlapalo do něčeho nového - housu, potom techna atd. Taky mohli úplně vytvořit nové originální písničky s beatem, nějakou melodií a vokálem. Chicagský styl je známý tím, že je hodně muzikální, i když může být někdy syrový.. Proto jsem měl vždycky slabost pro Frankie Knucklese, dědečka housu. Svým způsobem tedy Jackin house pro mě představuje tu energii něčeho více syrovějšího, undergroudového, něco co nehraje na komerci, ale dokáže tě dobře jacknout.
Hudba současnosti
MarkyP: Nejvíc si užívám novou píseň na doporučení, ale to zas nehraje roli datum vydání. Hudba současnosti zaslouží hodně pozornosti, ale zároveň se člověk musí naučit filtrovat to, co sám nesnese. Čas od času měním žánry co poslouchám a třeba FKJ a jeho vystoupení jsou labůžo. Přál bych si slyšet všechnu dobrou muziku světa, ale to co můžu mít k dispozici mi stačí. Na nákup chodím pravidelně a vybírám nejen house a vždy najdu aspoň jeden parádní track. Plus jsou tu i producenti co se o svou tvorbu aktivně dělí a to jsou ty underground klenoty. Aspoň u mě v deskobatůžku. Každopádně musím říct, že vnímám, jak si lidi více užívají funky prvky napříč žánry. Proto je pro mě jackin a funky house ještě více hudba současnosti.
Rád používáš konzoli, ale jak se díváš na používání počítačů, gramců, kontroverzi z čeho hrát apod.?
PIF: Na konzoli mám rád to, že se chová tak jak jsem zvyklý, protože tu techniku používám jenom já a nastavíš si to tak jak potřebuješ, takže nemusím přemýšlet nad technickýma věcma a spíše se soustředím na mix a výběr tracků. Začínal jsem na stovkách, ale míchal jsem snad na všem co jde od počítačů, přes cédečka, flashky, gramce, nebo i gramce co ovládáš přes počítač. Na jedné straně máš počítače, které jsou dostupné a hodně věci zjednodušují a i zkvalitňují. Na druhou stranu ale lidské ucho ani nechce nějakou digitální dokonalost a tak nakonec se ocitám aspoň já v situaci, kdy preferuju analogové zvuky, šum, vlastně si i pájím svůj modulární syntetizér, ale nakonec to nějakým způsobem musím převést do počítače. Ale potom ta možnost věci zkomponovat a editovat na počítači je k nezaplacení. Když udělám nějaký patch na svém syntetizátoru, tak nemám možnost ho uložit a vrátit se k němu znovu a to dobře balancuje právě ty počítače, které mají někdy až moc možností co změnit. Svým způsobem, i když jsem audiofil, tak reálně se hudba poslouchá lidmi na mnohem horším zvuku a proto všemožné kudrlinky, které při produkci vytváříme jsou často zbytečné, nakonec to skončí jako zkomprimovaná mp3. Pěkný příkladem jsou i desky, kdy ty zvukové nedokonalosti plynoucí z použitého nosiče vlastně máme rádi a dávají tomu určité zabarvení.
Každému bude vyhovovat něco jiného, a jo, musíš umět to nějak smíchat dohromady, to je základní technika, ale zase je to něco, čím se úplně neodlišíš, protože smíchat dva tracky dohromady dokáže s trochou tréninku kde kdo a vlastně je to svým způsobem ta nudná část djingu, kde si spoustu djů nemusí po mnoha letech dokazovat, že umí sladit beaty. Je to tedy o tom jak je smícháš dohromady a jaké tracky to budou. A proto je docela jedno, z čeho hraješ, protože ten pravý djský um nastává někde jinde.
